Sociálně tržní hospodářství
Sociálně tržní hospodářství (STH) je hospodářský a společenský model, který vytváří spojení mezi „volným trhem“, principem solidarity a řídí se jasnými pravidly. Sociálně tržní hospodářství si tedy uvědomuje, že v neustále se měnících podmínkách otevřené ekonomiky je třeba se utkávat o kompromis mezi „svobodou“ a na solidaritě založenou „rovností“ či „spravedlností“.
Ideovým východiskem STH je tzv. ordoliberalismus. „Představitelé tohoto směru měli ambici vytvořit učení, které by upevnilo svobodu a současně zabránilo zneužití státní moci. Byli přesvědčeni o existenci silné vazby mezi ekonomickým řádem a právním řádem a nezastupitelné roli státu při jejich vzniku a udržování.“
Ordoliberalismus vznikal ve druhé polovině 30. let a věnoval se problému, jak oživit principy (správně pochopené) liberální ekonomiky a společnosti. Myslitelé tohoto směru věřili, že se myšlenka svobody smýšlení může plně rozvíjet pouze, je-li provázána se státním konceptem řádu (ordo – latinsky řád, pořadí).
Historický vývoj k sociálně tržnímu hospodářství také poukázal na hodnoty, které tento koncept nese. Stručně řečeno, jde o důstojnost člověka, kterou konkrétně charakterizuje soubor hodnot svobody, spravedlnosti, solidarity a subsidiarity.
Podle tohoto přístupu je možné v souladu s ústavními zásadami, které zdůrazňují a současně omezují státní moc vyjádřit myšlenku, že důstojnost člověka zakládá jeho svobodu, ale zároveň ji omezuje. Nechat lidi se rozvíjet, ale zároveň jim bránit, aby svými rozhodnutími trvale poškozovali ostatní, odpovídá principu spravedlnosti. K tomu je nutný stát, který stanovuje pravidla, dohlíží na jejich dodržování, a který je také sám dodržuje.
Sociálně tržní hospodářství také podporuje přijetí osobní odpovědnosti a výpomoc v rámci úzce vymezené sociální skupiny, ke které se člověk vztahuje.
Základní principy a cíle sociálně tržního hospodářství:
-
Soukromé vlastnictví kapitálových statků, včetně svobody podnikání, svobodná volba povolání, což je nutně spojeno s převzetím odpovědnosti
-
Hospodářská soutěž jako cíl zajišťující svobodu a zahrnující svobodnou volbu spotřebitele
-
Stabilní a dobře fungující peněžní řád s cenovou stabilitou
-
Vysoká míra zaměstnanosti
-
Vyrovnaná bilance zahraničního obchodu s vysokým podílem exportu na HDP
-
Stabilní a přiměřený hospodářský růst
-
Spravedlivé rozdělení příjmů
-
Spravedlivé rozdělení majetku
-
Stanovování environmentálních cílů
-
Evropská integrace v rámci mírového světového uspořádání.
Při uplatňování tohoto konceptu v praxi je třeba mít na zřeteli nástrahu „sociálně-politického přetěžování“. Tedy situaci, kdy bude kladen přílišný důraz na sociální aspekty, což nutně ochromí výkonnost ekonomiky.